Slovan Liberec - Slavia Praha 1:1 (0:1)

(Pondělí, 29.10.2007 v 17:15 - 6671 diváků)

Sestava Liberce:  Zlámal - Bílek, Hodúr, Polák, Košťál - Petrouš, Šinglár, Frejlach, Papoušek - Nezmar, Dort

Sestava Slavie: Vorel - Krajčík, Suchý, Hubáček, Dřížďal - Gebre Selassie, Kalivoda, Švec, Pudil - Vlček, Šenkeřík

Sraz si dáváme prozatím ve dvou lidech okolo 14 hodiny u jednoho z pražských nákupních center. Odtud následuje přesun k dalšímu shopping parku, kde čeká zbytek lidí. V počtu 5 lidí se něco před půl čtvrtý vydáváme na sever Čech. S cílem dohnat autobus fanklubu jedeme docela svižně, ale pak se dozvídáme, že fanklubáci vyjeli už o hodně dřív. Tak se alespoň zabavujeme závoděním s jinými slávistickými vozidly. Jedno se nás drží celkem srdnatě, ale jen do 170:) Pak ještě laškujeme kousek před Libercem s policejním transporterem. Za 50 minut bez problémů dorážíme ke stadionu a hned míříme do domluvené hospody. Ta je plná slávistů, tak se odebíráme na zahrádku. Dáme pár kousků a míříme na stadion. Sektor není zaplněn tak jako při posledním výjezdu sem, ale atmosféru dokážeme vytvořit slušnou. Domácí kotel se prezentuje choreografíí s kresbou kouče Škorpila doplněnou papíry. Na začátku druhé půle liberečtí vytáhnou velké množství obouruček, které v zaplněném kotli vypadají velmi slušně. Slávisté odpálí pouze jednu malinkou modrou dýmovnici. Fandí se jak je našim dobrým zvykem solidně a takřka neustále. Slávia hraje záhy o deseti po dvou žlutých Krajčíka, ale jde hlavičkou Dřížďala do vedení. To vydrží až do přestávky. Slovan vyrovná z přímáku Papouškem. Na jeho tečovanou ránu neměl Vorel, který dostal přednost před Vaniakem, sebemenší šanci dosáhnout. Slavia se pak ještě o výhru celkem strachuje, když jeden ze slovanistů trefil po teči Suchého břevno. Ke konci sešívaní nepochopitelně zdržují a drží plichtu. Takhle by tým, který jede na titul hrát asi neměl. Po zápase následuje tradiční děkovačka a může se vyrazit opět na pivko. V 7 lidech se vydáváme do stejného podniku jako před zápasem, ale tam je zase plno a tak se rozhodujeme, že navštívíme jiný lokál. V sedmi se štosujeme do auta a vyrážíme hledat nějakou jinou knajpu. Jedeme asi 10 minut, ale hospa nikde. Míříme tady směrem na Ještěd a tam taky nic. Rozhodujeme se, že dojedeme do nejbližší vesnice a zakotvíme tam. Ta ale přišla po 20 kilometrech jízdy kopcovitým terénem plným zatáček a mlhy. Usedáme do typické vesnické knajpy a na uvítanou musíme tasit občanky. Hodinku posedíme a na 9 vyrážíme zpátky do Liberce a pak na Prahu. Ač v 7 lidech, cestuje se celkem ok, ještě se stavujeme na benzínce na cígo a pro nějaké občerstvení a něco po 22 hodině dorážíme zpátky do Prahy. Celkem povedený automobilový výjezd se spoustou zajímavých věcí. Doufáme, že takových bude v budoucnu co nejvíc.