|
Letošní
fotbalové derby bylo jedno z nejdůležitějších za poslední roky pro
obě mužstva. Na match se kromě hráčů připravovali i fanoušci obou
„S“. Podle policie a médií tím způsobem, že plánovali jak Strahov
srovnají se zemí a kdoví co ještě. Zdvihla se obrovská vlna
mediální hysterie a různé sdělovací prostředky se jen předháněli
v tom, kdo přinese víc šokující zprávu o tom, co se na zápase bude
dít. Tu jsme se doslechli, že oba tábory jsou na ničení Strahova
domluvené, tam jsme se zas dočetli, že budou stadion demolovat
pouze sparťani a naopak slávisti jsou připraveni svůj azyl
ubránit. Tomu jsme se mohli jen smát. Ani acabi nezaháleli a
několikrát trénovali přímo na místě dění jak dílu zkázy na větrné
hůrce zabrání. Skutečnost byla totiž diametrálně odlišná a
slávističtí ultras si připravili hned několik choreografií, které
neměli s ničením stánku co dělat. Hned na začátek utkání byly
přichystány plachty uprostřed s postavičkami ze Simpsnů a po
stranách s nápisy: Eden, děkovačka, Liga mistrů a na druhé straně:
výjezdy, titul a sparta fandí slušně. Z galerky bylo vše doplněno
heslem "Sezona snů". Poté se spálili nějaké ty rudé suvenýry a
zhruba po 15 minutách hry přišla na řadu kartoniáda, ze které
vzniklo SKS rozdělené na červenou a bílou a doplněné transparentem
"Klub našeho srdce a smysl života". Do konce poločasu se nic moc
zvláštního nestalo. Po přestávce se ale začali dít věci, o nichž
se hovoří ještě dlouhé dny poté. Po Belaidově centru otevřel skóre
slávistický odchovanec David Kalivoda. Oslavoval emotivně, vběhl
pod kotel a bouřil jak smyslů zbavený, avšak svléknutím dresu si
vykoledoval druhou žlutou a automaticky červenou kartu a byl
vyloučen. Na oslavu gólu se odpálilo i nějaké to pyro a i vrata
oddělující kotel od tartanu vzala jako už v mnoha případech letos
za své. To donutilo fízly napochodovat do sektoru a sjednat
pořádek. Místo klasického způsobu, kdy rozdají pár ran obušky a
přijmou nějaké ty kopance, nebo třeba i někoho zadrží a stáhnou
se, zvolili benga asi něco, co na Strahově v minulých dnech pilně
nacvičovali. Jali se ukázat, že řeči o razantním vyklizení
neposlušného sektoru nebyly jen řečmi planými. Nejprve začali
vhazovat do jádra nepokojů své oblíbené neškodné výbušky, poté i
mezi ty, co neustoupili před SPJ do relativně bezpečné vzdálenosti
z blízkého okolí a posléze už metali tohle svinstvo naprosto
kamkoliv kde ještě někdo v kotli stál. Vše ještě dobarvili slzákem.
Valná většina kotle se dala před touto represí na ústup. Avšak
nebylo moc kam, cesty byli pouze dvě, prchnout tunelem ven před
sektor anebo přes metr vysoké zábradlí zespoda vybavené pletivem.
První varianta však nebyla možná a druhá nebyla ani za mák
bezpečná. U tunelů řádila policejní pyrotechnika, tonfy a dokonce
se fízlové hrdinně vytasili i s teleskopickými obušky. Vzít roha
na galerku ke schodům na horní ochoz přes výše popsaný plot, to
bylo doslova o život. Lidé se tlačili, všichni chtěli ven. Do toho
se ještě stali terčem jednoho z bezmozků v mundůru policie, který
se asi náramně bavil tím, že do davu který už měl sotva kam
ustoupit házel další a další výbušky. Nemálo fanoušků jen co se
dostala z prostoru ohroženého fízlama seskakovala z galerky na
střechy tunelů vedoucích do kotle. Hodně lidí, malý prostor,
omezené možnosti bezpečného úniku, slzný plyn a „bezpečná“
pyrotechnika s pouze psychologickým efektem v rukou acabů, to je
kombinace, která nemusela skončit dobře. Naštěstí mělo pár lidí
„jen“ popáleniny od policejních hraček. Zajímavé je, že benga kudy
chodí, tam tvrdí, že tahle věc nic nedělá, i tedy kromě kurevskýho
rámusu. V rudém sektoru se policajti vydováděli obdobně. Perlil
také Jaromír Bosák, který označil policejní pyrotechniku za
petardy fanoušků a lidi v kotli za bezmozky a idioty. Chtěl bych
vidět jak by Bosák mluvil, kdyby měl v kotli třeba syna a neškodný
donucovací práskací prostředek mu způsobil popáleniny. A ještě by
dostal řádnou dávku slzáku a masáž od vystrašených lidí snažících
se za každou cenu jakkoliv z tohohle pekla dostat pryč. Bojovalo
se docela dlouho a když se zase začal kotel pomalu zaplňovat a
fanoušci zabírali své původní pozice, snažila se policie emoce
uklidnit. Bohužel po svém. Ochrance přikázala ztrhat z plotu
slávistické vlajky, například Górnik Slavia a Slavia Praha,
některé byli nešetrným serváním citelně poničené. Tím fízli vášně
ještě více rozdmýchali. Poté Sparta vyrovnala a match tak skončil
1:1. Korunu celému dni nasadil ten rudej přivandrovalec s 22 na
zádech, když si vyměnil dres s Řepkou. Takhle si sympatie slávistů
asi těžko získá. Hned druhý den jsme se nestačili v novinách
divit. Všude o vlně násilností a mohutném použití pyra ze strany
fans. Ovšem kdo na utkání byl a navštěvuje zápasy slávky
pravidelně, dozajista ví, že se zase tak nic hrůzostrašného
v porovnání s méně sledovanými zápasy nedělo. Vrata jdou z pantů
takřka zápas co zápas a sem tam dýmovnice, nebo oheň, není taky
nic zvláštního. Jenže kvůli nesmyslům typu že má být stadion
srovnán se zemí běsnícími příznivci obou klubů nabrali události
takovýto spád. Policie prostě chtěla zademonstrovat, že byla na
zápas připravena a netrénovala zbytečně a že tudíž peníze daňových
poplatníků nevyletěli oknem. Tenhle alibismus mohl mít ale vysokou
cenu, je velké štěstí, že někdo z nevinných nezaplatil daň
nejvyšší. Pořád se mluví o tom, že se čeká na první oběť
výtržností na českých stadionech, ale stane-li se tak, nebude to
vinou fanoušků, ale těch, co dle svých slov pomáhají a chrání.
Navždy Slavia,
SMRT SPARTĚ a A.C.A.B.!!!!!!!
    
    
    
    
    
    
    
    
  
|